Bod zvratu (anglicky Break-Even Point, někdy se mu říká i bod zlomu) je takový objem produkce, při které se celkové náklady vyrovnají s celkovými výnosy. Od tohoto bodu se ve firmě či v projektu začíná tvořit zisk.

---

Grafická analýza (a jak číst graf)

Pokud něco prodáváme, dostáváme za to zaplaceno. Celkové tržby s rostoucími prodeji rostou. Pro zjednodušení předpokládejme, že lineárně. To je modrá přímka. Zároveň nám vznikají i nějaké náklady. Jejich druhů je celá řada, pro jednoduchost uvažujme jen dva typy: fixní (nemění se s objemem produkce, např. pořízení počítače, připojení k internetu, nájemné, …) a variabilní (ty se s objemem produkce mění, např. jde o nakoupené součástky, papíry, tonery, cartridge, elektřina, atd.).

Místo, kde se potkávají náklady s výnosy

Celkové náklady jsou souhrnem fixních a variabilních (proto nezačínají na ose Y v nule, ale na úrovni fixních nákladů). V určitém bodě se přímky nákladů a výnosů protnou. To je bod zvratu. Jejich vertikální rozdíl pak zobrazuje dosahovaný zisk pro danou úroveň produkce.

 

Interpretace výsledku: objem produkce a Kč

Bod zvratu ve své klasické podobě informuje o tom, jaké množství produkce je nutné prodat, aby se začal tvořit zisk. Jde tedy v podstatě o objemový ukazatel. Bod zvratu udávaný v Kč tak v podstatě znamená hodnotu 0. Jak uvidíme dále ve vzorci, do výpočtu je možné také zakomponovat požadovanou míru zisku (v Kč). Díky tomu se po ose X (objem prodejů) v grafu budeme posunovat doprava a výsledné Q (X ks) bude vyšší než u „klasického“ bodu zvratu, kde je zisk roven nule.

Bod zvratu: vzorec pro výpočet

Základní výpočet bodu zvratu není nijak komplikovaný. Stačí dát dohromady cenu, náklady a popřípadě také požadovaný zisk. Výzvou však je dostat se k těmto agregovaným proměnným. Data pro dílčí výpočty se získají pomocí finanční analýzy, s využitím podkladů z účetnictví. Kvalitní finanční řízení považuje analýzu bodu zvratu za naprostou nutnost. Nejde tedy jen o „nějakou poučku z mikroekonomie“ či „teoretické cvičení“.

Pro výpočet bodu zvratu si také můžete udělat jednoduchou kalkulačku třeba v Excelu (skvělé návody jsou např. zde ↑).

Příklad z praxe: cukrárna

Co je bod zvratu v praxi si můžeme ukázat na modelovém příkladu. Představme si, že chcete rozjet cukrářskou výrobu. Jak zjistíte, kolik musíte prodat dortů, abyste začali tvořit zisk?

1. Reálné zvážení kapacity
2. Analýza cenových podmínek
3. Soupis všech nákladů
4. Výpočty a modelování

---

• Předpokládejme, že celkové vstupní náklady budou činit 250.000,- Kč.
• Cenu dortu stanovme na 750,- Kč
• Variabilní náklady na 1 dort = 300,- Kč

---

Bod zvratu = 555 dortů [výpočet: 250.000 / (750 – 300)].

Další aspekty

Víte, že za týden můžete upéct maximálně 30 dortů. To znamená, že při plné kapacitě začnete vytvářet zisk po 4,5 měsících. Otázkou je, zda budete mít pořád dostatečnou poptávku. Zde může pomoci kvalitní marketing. Zejména byste měli mít vše dobře naplánováno, mít zpracovanou SWOT analýzu a mimo jiné vědět, jaká je na trhu v daném produktovém segmentu situace. K tomu využijete např. BCG matici.

Jsem marketingový konzultant a pomáhám firmám růst. Podívejte se, jak můžete i vy využít online marketing a získat nové zákazníky. Stačí mi jen dát vědět.

---

Další informace k tématu:

• Článek na Wikipedii ↑
• Rozbor na ManagementMania.com ↑

Poznámka: výkladový slovník Business.Center.cz ↑ bod zvratu nazývá též jako:

• bod krytí nákladů
• bod zisku
• kritický bod rentability
• mrtvý bod
• nulový bod

 

PNO (podíl nákladů na obratu) je poměrový ukazatel, který poměřuje náklady na kampaň vzhledem k tržbám, které kampaň vygeneruje.

---

Z povahy věci je dobré, aby tento ukazatel, který se udává v [%], byl co nejnižší. V našich podmínkách jej automaticky ve svých přehledech prezentují Heuréka, Zboží a Sklik. U AdWords se musí vypočítat. Ze zkušeností mohu říct, že PNO prezentované jednotlivými systémy v jejich rozhraních je nižší, než to, které získáme porovnáním dat webové analytiky (tím myslím Google Analytics).

Přednosti a výzvy

Předností tohoto ukazatele je relativní jednoduchost jeho výpočtu a pokud je výpočet proveden správně, vysoká vypovídací hodnota. Například pokud víte, že u nějakého produktu máte marži 50 %, víte, že jakmile náklady na jeho prodej přesáhnou těchto 50 %, je to ztrátové.

Úskalím je to, že aby byla skutečná vypovídací hodnota maximální, musí se samotné PNO počítané u kampaní doplnit ještě o další náklady, které s prodejem souvisí (správa, režie, ostatní přímé náklady). Teprve v tomto kontextu lze hovořit o komplexním pohledu.

Jsem marketingový konzultant. Rád vám pomohu k co nejefektivnějším kampaním. Stačí se jen ozvat.

---

Mohlo by vás také zajímat:

• Jak tento ukazatel popisuje Seznam.cz, resp. nápověda k Skliku ↑

Poptávka (anglicky demand, v literatuře se proto označuje jako D) je vztah mezi cenou produktu/služby a množstvím, které jsou lidé ochotni při dané ceně poptávat. Tento vztah je možné zachytit graficky.

Podle toho, jak zákazníci reagují na změny ceny, se poptávka označuje za neelasickou (změna poptávaného množství je méně významná než změna ceny, křivka je „strmá“), jednotkově elastickou (změna Q/změna P = 1) a elastickou (změna poptávaného množství je větší než změna ceny, křivka je „pozvolná“).

Co má vliv na poptávku

Firmy mají běžně zájem na tom, aby poptávka po jejich produkci byla co největší. Poptávku ovlivňuje řada faktorů, například jde o tyto:

1. Kolik má zákazník peněz
2. Jaké má potřeby
3. Jak atraktivní produkt je
4. Zda má substituty

To, kolik má zákazník peněz jako firma neovlivníme. Můžeme však ovlivnit to, kolik náš produkt stojí (je nutné přihlížet ke konkurenci, nákladům a poptávce jako takové) a zejména to, jak ho bude zákazník vnímat. Často se setkáváme s tím, že výborný produkt se špatnou reklamou má lepší výsledky než špatný produkt se skvělou reklamou.

Myslím si, že poctivý marketing se bez poctivého produktu udělat nedá. Je však škoda, pokud o poctivém produktu nikdo neví, nebo jej navenek vnímá špatně. A právě zde musí dostat prostor kvalitní reklama.

---

Další obsah související s poptávkou:

• BCG matice (produkt v kontextu trhu a jeho růstu)