Affiliate marketing je model, při kterém dochází ke spolupráci dvou (nebo více) stran. Funguje následovně:

1. Inzerent (např. e-shop) chce prodat své zboží.
2. Publisher (majitel webových stránek) má na své prezentaci prostor.
3. Inzerent se s publisherem dohodne, že mu bude platit za přivedeného zákazníka, který dokončí objednávku (nebo půjde alespoň o kvalitní lead nebo pokud návštěvník provede nějakou předem stanovenou konverzi).
4. Výše odměny je stanovena buď jako procento z výše dokončené objednávky, nebo jako pevná částka.

---

V České republice se této problematice věnuje například Affiliate konference. Na YouTube kanálu ↑ VivNETworks jsou k dispozici záznamy přednášek minulých ročníků. Můžete se také podívat na oficiální stránky konference ↑.

 

Ad Blocking (blokování reklam, adblock) je software, který dokáže rozpoznat reklamu a zablokovat její zobrazení v prohlížeči internetových stránek. Mezi základní funkce takového programu je blokování vyskakovacích (pop-up) oken, bannerů a dalších typů reklamy na internetu.

Pravděpodobně nejznámějším softwarem tohoto druhu je AdBlock Plus. Do internetového prohlížeče se přidá pouhými několika kliknutími.

---

Další informace k tématu:

• Výklad pojmu ↑ dle American Marketing Association
• AdBlock Plus ↑ (software pro blokování reklamy)

 

Adopce (anglicky adoption) je v marketingovém kontextu rozhodnutí člověka stát se pravidelným uživatelem (zákazníkem) produktu.

---

Cílem firem je většinou maximalizace počtu pravidelných zákazníků. Platí však, že zdaleka ne každý člen segmentu na cílovém trhu takovému požadavku vyhoví. S tím úzce souvisí pojem míra konverze – a to v poněkud širším pohledu než je prisma online marketingu.

Chcete mít více zákazníků?

Jsem marketingový konzultant a pomáhám firmám, podnikatelům i neziskovým organizacím dosahovat jejich cílů. Rád pomohu i vám. Stačí mě jen kontaktovat.

 

Analýza klíčových slov je aktivitou, jejímž cílem je:

1. zjištění vyhledávanosti relevantních klíčových slov
2. jejich kategorizace
3. získání konkrétního návodu pro využití v rámci informační architektury webu, jeho obsahu a optimalizace pro vyhledávače

---

Podrobně se tématu věnuji v článku Analýza klíčových slov: Využijte, co lidé hledají na internetu!

A/B testování je technika, která se používá při optimalizaci míry konverze (CRO) webu, resp. jeho určitých stránek. Cílem A/B testování, popř. multivariantního testování, je zjistit, která varianta zkoušené stránky má největší konverzní potenciál. Zkrátka – která bude přinášet nejvíc konverzí.

Postup A/B testování

Nejdříve se připraví dvě stránky, které mají stejný účel. Určí se, co je konverzí (odeslání formuláře, vytočení telefonního čísla, apod.). Na web se umístí kód, aby část návštěvníků viděla jednu a část druhou variantu stránky. Pak se sleduje, jak se vyvíjí výkon jedné či druhé varianty. Po nějakém čase je určen vítěz. Na obrázku níže vidíme dost vyrovnaný souboj dvou variant.

Výsledky mají zásadní dopad na zisk

Výsledky měření se zobrazují například v Google Analytics (viz téma webová analytika). Experiment, jehož cílem je vybrat vítěznou variantu stránky, je cenným analytickým nástrojem. Dlouhodobé implikace mohou být z ekonomického pohledu zásadní. Jen si představte, že by byla nasazena pouze jedna varianta stránky (např. kontakt). Sice by dosahovala míry konverze klidně 2,5 % (což nemusí být špatné), ale varianta, kterou vývojáři původně zvažovali (ale zavrhli) by měla konverzní poměr 4 %. A nikdo by to bez skutečného testu nikdy nezjistil. Vezmeme-li v úvahu, že pro spoustu firem je web naprosto dominantním zdrojem poptávek a tedy i práce, A/B testování se z dlouhodobého hlediska opravdu vyplácí.

---

[wp-review id=“1398″]

---

Další informace o A/B testování:

---

• Téma rozebrané na Optimizely ↑
• Krátké vysvětlení na MediaGuru ↑
• Knížka Web ostrý jako břitva ↑ od Jana Řezáče
• Nástroj pro A/B testování Omniconvert ↑

 

Archetypy mají pro lidstvo zásadní význam. Zdaleka nejde pouze o marketing. Tento fenomén totiž člověka provází již od počátků existence lidstva jako takového. Nejdříve se krátce budeme věnovat definici archetypu a pak plynule přejdeme do oblasti marketingu  a marketingové komunikace, včetně reklamy.

Vše, co se děje, je symbol, a protože sám sebe dokonale reprezentuje, ukazuje na vše ostatní.

– Goethe, 1818

Dobře známé modely z mýtů a příběhů

Co mají společného Popelka a Pretty Woman? Příběh chudé dívky, která přišla ke štěstí. A zkuste si v duchu převyprávět příběh Lukea Skywalkera z Hvězdných válek. Nebo Matrix. Když půjdete až na dřeň, zjistíte, že to ve své podstatě nejsou nové příběhy. Pouze netradičním způsobem vypravují, prezentují a kombinují modelové situace z lidských životů.

Archetypy jsou formy či obrazy kolektivní povahy, které se objevují v podstatě na celém světě jako součást mýtů a zároveň jako jednotlivé prvky neznámého původu.

– C. G. Jung in Mark & Pearson

Zde se můžete podívat na unikátní záběry a komentář od C. G. Junga osobně.

 

Pojmenování z jiných kultur

S archetypy však metodicky pracovali myslitelé dávno před Jungem.

Princip archetypů si Jung vypůjčil z klasických zdrojů, jako jsou Cicero, Plinius a Augustin. Adolf Bastian je nazýval elementárními idejemi. V sanskrtu se jim říkalo subjektivně známé formy a v Austrálii vešly ve známost jako nehynoucí postavy ze snů.

– J. Campbell in Mark & Pearson

Archetyp v marketingu

Každý, kdo má nějakým způsobem blízko k marketingu, si zcela jistě položil otázku: jak je možné, že některé značky jsou tak nesmírně populární, zatímco jiné s podobnými (nebo i lepšími) produkty takové popularity nedosahují? Red Bull, Apple, IBM, Škoda Auto, Audi. Tom Hanks, Jack Nicholson, Bruce Willis. Metallica, Korn, AC/DC. To vše jsou značky. A všechny mají jedno společné: konzistentně informují své zákazníky o tom, jaké jsou. Reklamní kreativy (či herecké výkony) se samozřejmě obměňují, to podstatné však zůstává. Tom Hanks vždycky bude kladný hrdina. Audi bude mít vždy náskok díky technice. AC/DC vždycky budou tvrdí rockeři. Tak to je, protože našli a umí využívat svůj archetyp – vzor, který jim sedí.

Druhy a funkce archetypů

Autorky Margaret Mark a Carol S. Pearson odhalily dvanáct marketingových archetypů. Jsou jimi:

• Tvůrce: vytváří něco nového
• Pečovatel: stará se o druhé
• Vládce: řídí ostatní
• Klaun: chce se mít dobře
• Jeden z nás: chce být v pohodě
• Milenec: touží nalézat a dávat lásku
• Hrdina: je odvážný
• Psanec: pravidla jsou od toho, aby se porušovala
• Kouzelník: proměňuje
• Neviňátko: uchovává/obnovuje víru (v ráj)
• Objevitel: je nezávislý, hledá
• Mudrc: touží porozumět světu, ve kterém žije

Značky nemusí mít jen jeden archetyp, archetypy se v nich mohou překrývat a doplňovat. Jeden by však měl být dominantní. Neměl by se měnit. Právě díky stálosti si na něj lidé zvyknou a pochopí ho.

Velmi pěkně stručně popisuje výše uvedené Emily Hean ve své prezentaci:

 Je archetyp pro značku nutností?

Dobrá otázka. Jak píší autorky výše zmíněné knihy, je pravděpodobné, že většina marketérů přístup zapojující archetypy vlastně nezná. Existují samozřejmě případy, kdy je dosaženo skvělých výsledků díky intuitivnímu (nikoli však záměrnému) využití vlastností a typu archetypu, nicméně ty nejúspěšnější značky archetypy využívají záměrně a cíleně – a přináší to skvělé výsledky. Odpověď tedy zní:

Pokud to se značkou myslíte vážně, je vhodné ujasnit si, jaký archetyp má být dominantní a těžit z jeho využití. 

Využití archetypu vám pomůže budovat značku úspěšněji a systematičtěji (a předejít chybám), než když byste od archetypů zcela odhlédli. Autorky to dokazují pomocí ukazatele MVA (Market Value Added).

Rovnováha mezi čtyřmi extrémy

Každý člověk se – ať už si to uvědomuje či nikoli – pohybuje v rámci čtyř kategorií.

Sounáležitost vs. nezávislost

Chceme být součástí nějaké skupiny (děti ve škole, kolektiv v zaměstnání, rodina atd.), ale zároveň nás těší, jsme-li nezávislí (někdy prostě být sami sebou). Ve své podstatě jsou to protichůdné síly. Proto se podobní lidé stěhují do podobných čtvrtí, kupují si podobná auta apod. Proto je například v České republice tak populární Škoda Octavia. Je to symbol příslušnosti ke střední třídě.

Stabilita vs. mistrovství

Podobně i druhá dichotomie poukazuje na touhu po stabilitě a neměnnosti, která je v rozporu s touhou po výjimečnosti a vyniknutí. V touze po eliminaci následků rizik lidé kupují pojištění a mají rádi jistotu příjmů plynoucích ze stabilního zaměstnání. Na druhou stranu přemíra rutiny může být ubíjející. Chce-li někdo dosáhnout mistrovství například ve vlastním podnikání, neobejde se bez riskování.

Zdravý kompromis

Sklenice sice nemůže být najednou plná i prázdná, ale lze najít rozumnou rovnováhu mezi těmito extrémy. K.P. Liessmann říká, že „Chce-li někdo uniknout z každodennosti, očividně nepochopil její význam“. to však neznamená, že si nemůžeme kupovat produkty, které zdání úniku nabízejí. A dělají-li to lépe než jiné, zákazník se pro ně rozhodne s větší pravděpodobností. Jednoduše: díky archetypům je jednodušší vyniknout a přesvědčit.

Ruku na srdce: produkty jsou skoro stejné. Archetypy usnadňují výběr

Koupíme-li si dnes jakékoli auto v určité kategorii, je pravděpodobné, že se v zásadních parametrech nebude lišit od ostatních. To, v čem se liší, je pocit, který tyto produkty vyvolávají. Právě to stojí za tím, že někteří lidé preferují Audi před BMW či značkou Mercedes-Benz. A jiní zas Sony před Philips nebo Twix před Bounty. Archetyp se u úspěšné značky promítá i do loga.

Svět je plný archetypů

Jak bylo řečeno v úvodu: s archetypy se setkáme na každém kroku. Lidé milují symboly a ještě více příběhy. Je například fantastické, jak na nás působí červená barva. Archetypy mají obrovskou moc. Značkám a firmám dávají obrovský potenciál pro růst. Zároveň, jsou-li využívány špatně, mohou způsobit mnoho problémů. Jsou jako oheň: dobrý sluha, ale zlý pán. Tak jako vše, i archetypy se dají zneužít. Někteří naši politici jsou toho, bohužel, zářným příkladem.

[wp-review id=“915″]

---

Další informace k tématu marketingových archetypů:

• Mark, M.; Pearson, C. S. Hrdina nebo psanec – jak  vytvořit jedinečnou značku pomocí síly archetypů. Brno: Bizbooks, 2012. ISBN: 978-80-265-0027-8

• Ronnber, A. (ed.) et al. The Book of Symbols: Reflections on Archetypal Images. Köln: Taschen, 2010. ISBN: 978-3-8365-1448-4

AIDA je zkratkou anglických slov Attention, Interest, Desire, Action – česky: pozornost, zájem, přání, akce. Termín souvisí i s pojmem ACCA, který je typický především pro online marketing.

Vyvolání pozornosti

Nejdříve potenciálního zákazníka z určitého segmentu zaujme například reklama nebo obal.

Zájem

Tato fáze je charakteristická bližším zkoumáním produktu nebo služby.

Přání

Fáze zájmu přechází do fáze přání. Rozhodující je, zda potenciální zákazník patří do skupiny efektivní koupěschopné poptávky.

Je skvělé, že se vám líbí toto auto. Škoda, že na něj však nemáte peníze…

Akce

Akce je poslední fází modelu AIDA. V závislosti na tom, jak dlouho trvaly předchozí fáze (zda se situace odehrála u regálu se sladkostmi v supermarketu nebo šlo o dlouhý výběr nové kytary) jde buď o standardní nebo impulzivní nákup.

---

Další informace o tématu AIDA:

• Definition of AIDA ↑ (Wikipedia)

ACCA je zkratkou anglických slov Awareness, Comprehension, Conviction, Action. Česky: povědomí, porozumění, přesvědčení, akce. Jde o model ideálního chování zákazníků, který by marketér měl mít vždy na mysli. Jedině tak je totiž schopen připravit kvalitní sdělení, které povede k tomu, aby potenciální zákazník skutečně udělal to, o co zadavateli jde.

---

Související téma: model AIDA